Během srpna jsem vyrazila s Vanesko, které je už 13 let a s výstavním šprtem Nikolkou na ovečky. Niki byla v té době po celkovém vyškubání srsti a tak vypadala dosti směšně a na výstavu bych s ní v takovém stavu nejela. Byla jsem zvědavá, zda náš rozmazlenec předvede nějakou akci a nebo bude čučet na ovce jak tele na nová vrata. Ze začátku více nadšení z ovcí projevovala Vaneska, která nemá žádný pud sebezáchovy a má s naháněním zvířat bohaté zkušenosti z mládí. A Niki samozřejmě nemohla zůstat pozadu a aktivně jí pomáhala. Není takový tvrďák jako Vaneska ( která když proti ní se skloněnou hlavou vyrazila jedna z ovcí a ona jí okamžitě vysvětlila, že jí to trpět nebude), ale moc dobře věděla, co má u stáda dělat.
Moje maličkost se snažila vést stádečko ovcí a potvory proradný se na mě podívali a dali mi jasně najevo, co si o tom myslí a málem mě zadupali do země - prostě a jednoduše - žádná autorita.....
Po příjezdu domů sice Vaneska sotva lezla a druhý den chodila po třech nohách ( artróza o sobě dala vědět ), ale třetí den už byla OK. Niki pravila, že to bylo sice fajn, ale nebyl tam koberec a byla z tohoto důvodu plná slámy a bodláků a že ji fakt nebaví pak to vyčesávání....
dp© 2019 Všechna práva vyhrazena.